skautský kroj

pohrajte si a poznejte, jak vypadá skautský kroj klikněte zde

skautská praxe

UZLOVÁNÍ

AMBULANČNÍ UZEL “ambulančák”
používá se na zavázaní šátku, obvazu a všude
tam, kde nechceme aby nás uzel tlačil, váže se všude tam, kde potřebujeme zavázat něco zabaleného, ať už je to balík na poštu či vánoční dárek. Snadno se zavazuje se zámkem, příkladem je již zmíněná klička na tkaničce u bot. Mnoho lidí nerozlišuje mezi křížovou a plochou spojkou, rozdíl v pevnosti není velký (ani jeden není určený pro zatížení), plochá spojka o něco lépe vypadá. Vázání usnadňuje pravidlo, že v obou překříženích při vázání jde vrchem vždy stejné lano.

DRAČÍ SMYČKA “dračák” – používá se pro provizorní
jištění horolezců 

LODNÍ SMYČKA Velice důležitý uzel, který stojí za to naučit se nejen nahazovat na kůl, ale také ovazovat kolem stromu. Ušetří se s tím spousta času, když je potřeba rychle a pevně něco přivázat. Pevně drží ovšem jenom tehdy, je-li přivázán na kulatém kůlu. Lodní smyčka je také základem několika textilních technik, například drhání. Váže se překřížením dvou smyček (viz šipka) s následným nahozením na kůl. Při ovazování se provaz obtočí dvakrát kolem kůlu a vždy projde spodem pouze pod svým posledním závitem.

ŠKOTOVA SPOJKA “škoťák, tkalcovský uzel”
používá se pro svázání různých materiálů jako
jsou plachty, málo ohebná lana a provazy.
Čím více je tažen, tím více se dotahuje.

ZKRACOVAČKA – používá se pro zkrácení
provazů a lan, která nemusíme řezat nebo stříhat

RYBÁŘSKÁ SPOJKA – “rybářák” –  použití pro svázaní vlasců (nejen rybářských), kluzkých provazů a lan.

Junácká hymna

  • zpívá se při slavnostních příležitostech
  • pro skauty je stejně důležitá jako hymna státní
  • používá se první a druhá sloka celé písně
  • zpívá se také na táboře na ranním nástupu, když se vztyčuje vlajka
Junáci, vzhůru, volá den, luh květem kývá orosen. Sluníčko blankytem pílí, před námi pouť vede k cíli. Junáci, vzhůru, volá den, junáci, vzhůru, volá den! Junáci, vzhůru, volá den: Buď připraven, buď připraven! V obraně dobra a krásy dožiješ vlasti své spásy. Junáci, vzhůru, volá den: Buď připraven, buď připraven!

zákon, slib, heslo

skautský zákon

  1. skaut je pravdomluvný
  2. skaut je věrný a oddaný
  3. skaut je prospěšný a pomáhá jiným
  4. skaut je přítelem všech lidí dobré vůle a bratrem každého skauta
  5. skaut je zdvořilý
  6. skaut je ochráncem přírody a cenných výtvorů lidských
  7. skaut je poslušný rodičů, představených a vůdců
  8. skaut je veselé mysli
  9. skaut je hospodárný
  10. skaut je čistý v myšlenkách, slovech i skutcích

skautský slib

Slibuji na svou čest, jak dovedu nejlépe:

  • – sloužit nejvyšší Pravdě a Lásce věrně v každé době
  • – plnit povinnosti vlastní a zachovávat zákony skautské
  • – duší i tělem být připravena pomáhat vlasti a bližním.

 skautské heslo:

Buď připraven!

 denní příkaz:

Vykonej denně alespoň jeden dobrý skutek.

Historie ve světě i u nás

Historie ve Svobodě

Úmysl založit ve Svobodě nad Úpou Junák  vznikl  na Hostýně v létě 1969. 26. srpna se pak sešla část činovníků ke své první schůzce, kde si rozdělili úkoly, naplánovali školení rádců i nábor dětí. Bylo odhlasováno, že oddíl bude homogenní – katolický. Pan farář Turner obětavě poskytl klubovnu na svobodské faře. Díky br. Pepovi Silnému byl navázán styk se střediskem Hraničář v Trutnově a podána žádost o registraci. 30. srpna se skupina dětí a činovníků zúčastnila Junáckého dne v Trutnově, aby děti získaly představu o junácké činnosti.

Protože se svobodské oddíly vytvářely již v době počínající normalizace, vyplývala z toho mnohá omezení. Jedním z nich byl zákaz katolických oddílů. Oddílové radě nezbývalo nic jiného, než na tuto podmínku přistoupit. Proto od 1.10.1969 byly oddíly registrovány jako 4. ODDÍL JUNÁKŮ a 2. ODDÍL SKAUTEK.

Oddíly zahájily svou činnost 4. října. Vedoucí 2. oddílu skautek byla Lída Kučerová, její zástupkyní Lila Stehlíková. Družinu Veverek vedla rádkyně Zdena Medová, družinu Ještěrek sestra Olinka Skočiková. Vedoucím 4. oddílu skautů byl br. Vašek Med, jeho zástupcem br. Pepa Silný. Družinu Tygrů vedl br. Med, smečku Vlačat br. Silný a Lojza Grundman.

Oba oddíly pracovaly podle ročního plánu činnosti, který byl pružně upravován na pravidelných týdenních oddílových radách. Vedle pravidelných družinových schůzek jednou týdně a měsíčních oddílových schůzek se konaly různé výlety a akce.V neděli 19. října se uskutečnil první společný výlet a 21. prosince první vánoční besídku v jídelně KRPA v Mladých Bukách. Již v dubnu začaly přípravy na skautský tábor.

3. červen 1970 se stal černým dnem. Na Okresní radě Junáka bylo oficiálně oznámeno, že Junák bude 30. srpna sloučen s Pionýrem. S tím se samozřejmě nikdo nechtěl smířit a o to víc se zintenzivnila činnost oddílů, aby se maximálně využil zbývající čas.

14.červen se může do kronik svobodských skautů zapisovat zlatým písmem. Tento den totiž vykonala v krásném Slibovém údolíčku většina junáků a skautek svůj skautský slib, tím se  stali členy velké světové skautské rodiny.

Od 25. července se konal junácký tábor PUSTINY v Mezilečí u Hořiček. Toto místo poskytli bratři ze střediska Hraničář. Účastníci tu mohly sbírat nezapomenutelné zážitky až do 8. srpna.

Koncem srpna vykonaly oba oddíly poslední výlet do Prahy. U hrobu zakladatele českého junáctví br. Svojsíka si slíbily, že nikdy nezapomenou na skautské bratrství, nezradí zákon a slib a ponesou je v sobě dál.

V poslední srpnové neděli 1970 se naposledy rozhořel oheň v Slibovém údolíčku. A teď už slova jednoho ze zúčastněných, Pepy Silného: „Každé dítě dostalo na památku knížku a malé album fotek, zopakovali jsme si oblíbené scénky a písničky a navzájem si poděkovali za krásné chvíle, které jsme si věnovali. Poslední junácká hymna a píseň Jak zapomenout na ten čas … a činnost oddílů skončila. Bylo nám všem do breku a nestyděli jsme se za to. Nadějí nás však naplňovala poslední slova písně:

                  To není, není loučení, byť chvěl se nám i hlas,

                 jsme spolu pevně spojeni a sejdeme se zas!

Při ukončení činnosti měly oba oddíly téměř 70 členů a kromě dříve jmenovaných bychom měli jmenovat ještě Líbu Krčmářovou, Marušku Papežovou či Pepu Seidla.

Skautské hnutí bylo obnoveno opět po dvaceti letech. Ve Svobodě nad Úpou se skauti sešli poprvé o Velikonocích r. 1990. Byla obnovena činnost oddílů, které spadaly pod trutnovské středisko. Teprve 7.4. 1994 byla svobodským skautům udělena právní subjektivita a mohlo tak vzniknout středisko Svoboda nad Úpou, které především díky manželům Eliáškovým funguje dodnes.

O skautingu

Historie

Užitečné odkazy

– stránky města Svoboda nad Úpou zde

stránky Junáka královéhradeckého kraje zde

stránky Junáka zde